Menu Zavřeno

Ahoj, říkají mi David (možná proto, že se tak jmenuju?), je mi 27 a bydlím ve Valmezu.

Vystudoval jsem ekonomickou školu a nyní pracuji v továrně (na výbušniny !Boom!) a počítám… peníze, kilometry, chemikálie, normy, náklady, základy, obklady, zaměstnance, auta, čas, odměny, budovy, zmetky (materiál, ne lidi!) a tak různě si prostě počítám… ráno, v úterý, v květnu i loni. Jo a rád plácám nesmysly.

Pořádně neumím nic a zase je málo věcí, které bych aspoň trochu neuměl. Hraju na kytaru, učím se jazyky (a little bit of English, ein bischen Deutsch, um poco Español), jezdím na kajaku, jezdím na koni, jezdím na kole, jezdím autem, jezdím na prázdniny, jezdím rychle, jezdím do ciziny, jezdím nakupovat, jezdím na Trubiska, jezdím na bruslích. Už jsem říkal, že rád plácám nesmysly?

Na Trubiskách jsem byl dvakrát jako hospodyňk… áář, hospodář! Což mě baví, protože to znamená, že můžu hodně počítat a v tom jsem fakt třída. Taky to znamená, že mám vždy u sebe hodně sladkostí a na táboře mám tudíž spoustu kamarádků, což je vždycky fajn!

Nejvíc mě na táboře baví budíček, rozcvička, dušená zelenina a už víte, že rád plácám nesmysly – baví mě fotbal, večerní hry a táborový oheň!

Přes léto mě často zastihnete bosého, na výletě a s jídlem v ruce.

Na závěr se hodí sdělit nějaké moudro, jelikož mi ale strejda Google žádné neporadil, tak se s vámi loučím.

¡Adios Amigos!